Následující text se skládá z úryvků z mých oblíbených písniček...Ty cizí jsou volně přeložené, aby to aspoň vzdáleně odpovídalo původnímu textu a všechny jsou upravené, aby tvořily příběh nebo spíš úvahu, takovou sondu do duše bláznivý slečny, která dostala nápad a hned ho hodila do pc...Zas jsem se možná otevřela víc, než jsem chtěla (úvod píšu na závěr ;-))...Ale já už jiná nebudu...
Hned jsem věděla, že je to ten jediný,
když usmál se na mě-vteřiny, možná hodiny
Neměl rty rudý, jak divoký růže u vody
(Nick Cave, Kylie Minogue, Where the wild roses grow)
To se o mužích neříká, mám k tomu svý důvody.
Řekl mi: "Mý srdce je nádoba cituvzdorná, noc s tebou bude jenom jiná forma porna."
(Xindl X, Čert nás vem)
a dodal: "Když tvrdíš, že nejsem oukej, tak radši jdi" tohle zpívala (Lykke Li :-D; I´m good, I´m gone)
Nejsem ten typ člověka, co se rychle zamiluje a stejně rychle opouští. (Joan Armatrading, The weakness in me)
Já chtěla moře lásky a octla jsem se na poušti
Snila jsem o dešti, o zahradách v horkým písku...
Procitla jsem do nicoty...Prej byla v nás...
A skrz prsty mi protékal čas...(Sting, Desert rose)
Někdy i v poušti může být krásně
Můžeš se tam smát a psát milostný básně...
Jenže z básní se duše nenají a tak uslyšíš a nebude to potají:
"Na mě musíš, kotě pomalu...
Asi nenakrmím duši tvou a mý slzy a dnešní smutek, ty už tu zítra nebudou
Tak na mě nečekej, nejsem pro tebe ten pravej!" (Fast Food Orchestra, Tristeza)
Tak tam prostě stůj a dívej se, jak hořím...
To je ok, já miluju, jak to bolí
Tak tam prostě stůj a poslouchej, jak pláču...
To je ok, já miluju, jak lžeš (Rihanna, Eminem; Love the way you lie)
Řekni to teď , lepší chvíli nenajdeš!
Ty mlčíš...
Jenže tě nemůžu mít, ale ani opustit...
Takže tě musím alespoň vídat
je hrozně těžký se jen tak dívat.
Jaks jen dokázal mě takhle spoutat? (Sonata Arctica, Shy)
Zbýva jen sedět a prostě doufat...
Že jednou dostanu rozum...
Bez tebe nemůžu žít, ale s tebou jsem taky sama...(Rammstein, Ohne Dich)
Tak je to často u lidí, nejen s náma...
Achjo...
Někdy si jen tak ležim a najednou se mi chce křičet:
Doufám, že umřeš mladej a v šílený bolesti
Doufám, že umřeš v ledovým hnusným dešti
Doufám, že umřeš obklopen prázdnotou
Doufám, že umřeš a budeš se trápit samotou
Doufám, že umřeš jako zoufalej blázen...
Doufám, že umřeš...hmmm...asi...Amen.. (Scary Bitches, Piss all over your grave)
Ale ne, já jsem přece ta hodná, milá a chápavá, co všem pomocnou ruku podává
Já přece nikdy nekříčím, jen šeptám...
Šeptám a radši se už vůbec na nic neptám...
Šeptám: "Bang, bang...sestřelilo mě moje zlato!" (Nancy Sinatra, Bang Bang)
Šeptám a kašlu na to, zlato...Vždyť nemůžu za to, že ti je, tak jak ti je, nejsem to já...Je to jen chemie... (Xindl X, Chemie)
Prostě mi někam zapadly ty moje růžový brejle...Asis mi na ně někde sed...byly už rozbitý stejně....(Jasná páka-Hudba praha, Brejličky)
Jenže jsem prej nezlomnej optimista, co čeká, že všechno bude lepší...
Sice si tím nejsem stopro jistá, ale snad je to pravda...Hepčíííí! :-P
Možná to teď vypadá, že pro mě nikdo jinej není...Nenechte se textem zmást...chlapů je spousta, žádný překvapení...
Jenže došla jsem až k nim, tak měla bych si něco dát, všechno se dá strávit, když je hlad...vystála jsem frontu a nebylo oč stát...Láska v housce, instantní cit, prefabrikát...(Xindl X, Láska v housce)
A tak pořád dokola svádim boj se zakázanym ovocem, paralelnim životem, projekcí fantazií valící se zahlcenou sítnicí, stíny pochybností, vzrušení z dobrodružství a rozpouštějící se hranicí chyb a správnejch věcí. Vím moc dobře, proč se vlastně nemám dívat i co je za těma dveřma, který je prej lepší neotvírat...(Prago Union, Zakázaný ovoce)
A všichni dokola říkaj mi Kačenko, zpívej si, Kačenko, slz plný džbán už to vzdej, přej jim tu zábavu, hoď smutky za hlavu, dej na nás dej na nás, dej...(Marie Rottrová, Markétka)
A na závěr to bude hodně dramatický...To už bejvaj ty duše poetický, romantický, ironický, zmatený, popletený, něžný i tvrdý...Mám spoustu věcí na práci, nepíšu to z nudy...
Musíš kopat hlubokou studnu,
když chceš čistou vodu pít... (Rammstein, Rosenrot)
Bez naděje a očekávání prostě nejde šťastně žít...
A komu se to nelíbí, tak ať si najde jinou písničku! Já se jako vždy loučím s tím, že jdu konečně dělat něco užitečnýho :-D ale jsem na sebe hodně pyšná, ten článek se mi líbí, i když se v něm odráží především mý nostalgický já...Měla bych začít psát něco veselýho...Ale to vám spíš rovnou řeknu, abych mohla vidět, jak se smějete :-)
pondělí 15. listopadu 2010
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)