Kos maj lyriks gata bít tša ap!

Prosím Vás, nenechte se odradit názvem, má mít nabuzující efekt...páč čím blbější, tím víc čtenářů, to praví zkušenost. V posledním komentu zaznělo přání na vložení poezie nebo povídky...Povídkování mi poslední dobou moc nejde, nikdy nedotáhnu děj do konce, páč je všechno kolem mě tak nějak otevřený a to se odráží zákonitě i v tvorbě...Ale básnění je jednodušší...Takže asi tak...

Nedívej se na mě takhle hluboce
Vyvolává to jen klamný emoce
Nedávej mi radši pusu na čelo
Tvý lásky by se mi pak zachtělo
Nedrž mě za ruku, když padne černá tma
Budu toužít být chvíli jenom Tvá
Nechtěj vědět, proč jsem smutná, jak se mám
Budu chtít zkusit, jak chutnáš, však se znám
Nechval mi účes, netvrď, že mi sluší
Něžný melodie zní pak v mejch uších
Dík za trochu respektu, úcty i něhy
Ach kde jsou ty loňský sněhy

O jeden řádek níž...

Dík, žes mě naučil jen na zemi stát
V oblacích nelítat, nic nedávat znát
Navenek mlčet, když uvnitř křičím
Dělat, že zvládám, netrápím se ničím
Neřešit, když život se moc nedaří
Slzy nenápadně skrývat v polštáři
Spokojit se s málem, když aspoň to dáš
Doufat, že mě chápeš a dobře znáš
Teď už vím jistě, že to tak fakt není
To pěkný však nespadne v zapomnění

Ale jsou tu jiní, co se i teď činí...

Jsi vždycky se mnou, když cítím se sama
Hodně malá holka, trochu zralá dáma
Víš jak poznat, co mě právě trápí
Ať škola, móda, budoucnost či chlapi
Někdy zapomínáš, že jsem křehká duše
Kritiku pereš do mě jako z kuše
Umíš mě vždycky rychle rozesmát
Od Tebe ráda slyším: "Mám Tě rád"

Jsem asi moc přímá, to nahání strach
Už mě nebavilo mluvit v hádankách
Každý ať si vezme, co na něho sedí
Koho to nebere, ať si svýho hledí
Básně mi zas tolik práce nedají
Talent a nestálost se těžko zatají
Snad chápete, co tím chci říct
V podstatě všechno a taky nic

Jen vážně nevážne o tom, co mě žere
Občas se to ven zkrz prsty dere
A tak píšu, píšu, píšu
A je to na pí*u, pí*u, pí*u
Ale jsem štastná, že Vás mám
Jsme všichni spolu a každej sám

A pak taky srdíčka, kurva hlavně srdíčka <3<3<3!!! (já vím, že opakovaný vtip není vtipem, ale mě to bere :-D)

Pubertální básnění

Nejsem žádný bloggerský začátečník...Už během mé teenagerovské éry jsem vášnivě blogovala a připadala si u toho vskutku veledůležitá...Pak jsem si dala několikaletou pauzu, ale teď jsem, jak doufám všichni víte, už nějaký ten pátek zase zpět! Ovšem napadlo mě, že by Vás mohla pobavit ukázka z mé dávné internetové tvorby. Samotnou mě zaskočilo, jak aktuální pro mě tyhle veršovánky v podstatě zase jsou...Asi nemá cenu obcházet tu okolo horký kaše a raději sem ty rýmovačky rovnou šoupnu, snad se u toho pobavíte a nebo z Vás třeba vykřešu aspoň malou jiskřičku obdivu, páč jsem to všechno splodila asi tak ve věku patnácti let a úplný sračky to kupodivu nejsou...Někdo takto třeba zavzpomíná na doby, kdy byl mnou obdivován a milován a někdo se bude jen plácat do čela, to je fuk...tady to máte...

Kočičí zlato

Dlouhé nohy
Vosí pas
Zlaté vlasy
Sexy hlas
Rtíky jako růže květ
Zkrátka radost pohledět

Možná by se mohlo zdát,
že každého může mít.
Smím Vám malou radu dát?
Zkuste si s ní promluvit!

Co slovo, to překvapení
Prázdná hlava, nic v ní není

Na krásu se všichni rádi chytí
Ale není vždy zlato, co se třpytí!


Malina

Mít rád, co to znamená?
Možná chlapec bez jména
Žena prací znavená
Jehla v seně ztracená
Roztrhaná halena
Voda bahnem zkalená
Víčka pláčem slepená

Vím, odpověď není jediná
Chci líbat Tvá ústa sladká jak malina
Ty nejspíš myslíš na jinou
Já dál se chci dusit tou malinou...

Chci...

Chci všechno
Nemám nic
Chci slunce
Svítí měsíc
Chci lásku
Jsem sama
Chci sex
Jsem panna
Chci prachy
Jsem chudá
Chci se bavit
Je tu nuda
Chci zahnat hlad
Nemám čím
Chci se smát
Nemám s kým
Chci se schovat
Nevím kam
Chci bojovat
Nezvládám
Nedokážu
Neumím
Nesmím
Nejdu dál...

Tak to je pro tentokrát vše...nechala jsem je v původním znění, naprosto beze změn a opravdu by mě zajímal Váš názor :-) Je na mý tvorbě vidět po letech nějaký zlepšen nebo posun? Líbí se Vám to? Je to naivní?

Perlička na dně

Asi všichni víte, co znamená, když se řekne "z deště pod okap"....já to teď mám přesně naopak, už se na mě sice nevalí proud ledový vody z rezavý trubky, ale pořád mi prší na hlavu...jak já bych si přála teplý suchý bezpečný místo...myslím, že mi rozumíte...
Ale spíš asi ne...to teď zjišťuju čím dál častěji...říkám si "ha! konečně zas někdo, kdo mě chápe!" Jenže to se nedá poznat v rámci několika hodin (součet všech rozhovorů)...Vznikají pak ne zrovna trvanlivý iluze a je nepříjemný, když se náhle ztratí...Asi je to tím, že jsem v jádru stále optimista, i když zarytě tvrdím, jaký mi už byly uděleny rány a že nečekám nic pěknýho...Kecy, kecy...čekám, ale o to je horší, když to nepřichází a nebo možná jo...jenže jsem sice optimista, ale paranoidní...a co udělá paranoidní optimista, když mu přijde nečekanej balíček s neznámým obsahem, v lákávým obalu, co hezky voní? Rád by ho otevřel, protože v něm může bejt nádherný překvapení, který mu prosvítí celej den...ale radši to neudělá, páč by to mohla být i past a pud sebezáchovy jednoznačně přikazuje "nedotýkat se!"...trochu krkolomný a ne zcela přesný, ale třeba to někomu aspoň trochu přiblíží moje myšlenkový pochody...a nebo taky jen házím perly sviním a zas se zbytečně otvírám na blogu...ale o tom házení ví asi každej svý, tak nebudu moralizovat...
Mám zas nějakej vyjadřovací blok, nejde mi popsat, co mám na mysli a co mě trápí, zajímá, štve...Ale datlování je uklidňující...A moc a moc se těším, až nahodím umělou inteligenci, už je to potřeba jak z estetickýho, tak praktickýho hlediska...howg (snad se to tak píše)