neděle 20. března 2011

Doutnající koudel, úplněk a sny, ideální muž, pleskání penisem přes obličej :-D

Začíná mi už doutnat, pozor neříkám hořet, ale pouze doutnat koudel za mou pěknou zadničkou, takže bych spíš měla psát bakalářku než blog...Ale to říkám stejně už hezkou řádku týdnů, tak co...A navíc se mi toho zas hlavou honí tolik, že to prostě potřebuje zveřejnit, ventilovat, napsat, ukázat...Však vy víte...


Zajímavostí číslo jedna může být fakt, že byl úplněk a já držela basu s mým taťuldou, který žije zdravě, hubne a úspěšně se mu to daří a držela jsem s ním úplňkovou dietu, tedy celodenní půst. A tímto si tu přede všema klepu na ramínko, že jsem to zvládla. No nejsem šikovná? A asi to budu praktikovat pravidelně, ale o tom jsem se rozepsat nechtěla. Znáte mě, vždycky se zakecám, měla bych si dát předsevzetí, že se toho zbavím, když mám teda tu silnou vůli (haha) S jedním sexy týpkem (:-D ty víš, pusooo) si vždycky vzájemně přejem hříšný snění, nevím, jestli se to plní, páč mám sklony si pamatovat spíš noční můry a divný grotesky, než nějaky sexy namakaný borce, co by mě prováděli ve snech nebo spíš, co by něco prováděli se mnou :-D Ale teďka za úplňku, kdy jsem navíc celej den nejedla a ještě jsem si před spaním vyslechla povídání o pudinku všech pudniků, jsem čekala, že se mi bude zdát o samým jídle. A víte, co se mi zdálo? O maturitním plese a že tam pirenský roztleskávačky Arrows všech věkovejch kategorií předváděly nebezpečný čísla na hořící konstrukci a že na Doběticích postavili mořskej nebo zkrátka vodní svět a byl tam růžovej krokodýl, co rád líbal návštěvnice a já se ho bála. To je samozřejmě jen shrnutí, ale detailů Vás ušetřím. Divný, že jo? A v podstatě nezajímavý, ale stejně mě nikdy nepřestanou sny fascinovat. Taky se Vám někdy zdají úplný nesmysly? a máte to barevný nebo černobílý? Jako ono asi nemá cenu téma sny nějak moc rozebírat, ale nějak jsem začít musela a tohle bylo asi takový nejčerstvější.

No nic, teď asi trochu nelogicky napojím, ale ostřílený čtenář je zvyklý :-) Když jsem si zpětně četla svůj blog, zjistila jsem, že tu naprosto chybí reakce na aktuální témata a problematiku...Totálně se tu neoháním svým intelektem a obrovským všeobecným přehledem! Ale to je chyba, to se přece dneska musí! Všichni chtěj kecat do všeho a právě jejich názor je přece ten nejlepší a jediný správný! A ti, co jsou u moci a mají rozhodující slovo a zkušenosti, to přece všechno dělaj totálně špatně a my mladý cucáci z VŠE víme nejlíp, jak by se v těch nepříjemných situacích, který se všude možně doma i po světě dějou, mělo postupovat a jsme naštvaný. Achjo, já vím, že teď jsem nepříjemná a nespravedlivá vůči některejm lidem. A náhodou jim závidím, jak hluboce jsou přesvědčený o svý pravdě ve vážnejch politickejch a ekonomickejch záležitostech, když já sama občas ani nevím, jak se jmenuju. Ale přijde mi to úsměvný...Víte, proč já tady nekomentuju aktuální dění v Japonsku a Libyi a zvyšování DPH na knížky a rasovou nerovnoprávnost v našem státě? Ne proto, že bych si o tom nic nemyslela a neměla názor (i když občas fakt nevím, co si myslet a nestydím se to přiznat), ale proto, že o těchhle věcech si můžete přečíst všude jinde a předpokládám, že pokud čtete můj blog, zajímají Vás spíš moje bláznivý hlody, než rozjímání nad hyperzávažnou tématikou globálního formátu. Tak hurá na ně!

Včera mi jeden mladík popisoval, jak vypadá jeho vysněná žena. Tak mě to podnítilo k zamyšlení, jak vypadá můj vysněnej muž. A myslím teď čistě vzhledově. Mně se líbí tolik chlapů, že mě nikdy ani nenapadlo, jestli mam nějakej určitej "typ". Ale trochu jsem si to sesumírovala v hlavě a vyzjistila jsem násladující info: celá řada holek letí na opálený exotický/jižanský krasavce....ale mně se asi líběj spíš světlejší typy(vycházím z empirického výzkumu své osoby, probíhajícího řádově v několika posledních měsících :-D), jooo rumělka ve tvářích (haha, teď se mi vybavil Ivan z Mrazíka, tak to prosííím ne, žlutobílá blond nesluší ani ženám, ani mužům...) Pak mám ráda vysoký a pokud možno ramenatý typy se širokým hrudníkem a když shrnu všechno, co jsem doposud napsala, má to i logický opodstatnění. Páč mrňavej přičmoudlej skřítek s ptačím hrudníčkem a ramínkama mi v minulosti nadělal dost problémů, tak jsem takovýhle typy zařadila do sekce "nepoužitelný", ale nejsem magor a kdybych narazila na životní lásku, na kterou by tenhle popis seděl, předsudky půjdou stranou, teda doufám :-D Jo a uplně megacool a sexy mi přijde taková ta nepatrná rýha na dolním rtu. Taky se chlapům ráda dívám na zadek...A ještě se mi líbí čistý krátký nehty a vřelej úsměv, ze kterýho svítí bílý zuby (hahaha, takovej klišé-obrat jaxvině) A to je asi všechno podstatný, netrvám na určitý barvě očí a pekáči buchet na břiše a vyholeným hrudníku...Ještě ale nedám dopustit na pořádný lýtka...Nejlepší má "Gróša" a můj tatínek :-D A nastala veeelká změna, už totiž neletím na dlouhovlasý týpky. Tak a teď jsem zašátrala v paměti, kdo by tak třeba ze slavnejch hvězd mohl sedět na ten popis sedět. A rozhodla jsem se, že aktuálně za totálně největšího kunďáka považuju Tila Schweigera. A koukám, že jsem se zas až moc rozepsala, fakt sorry, ale to už asi jiný nebude...

Na závěr tu pro Vás dneska mám anekdotu: "Přítelkyně se mě ptala, proč se spolu častěji nemilujeme jako ve filmech...Tak jsem ji to pořádně tvrdě udělal zezadu, pak jsem se jí vystříkal na prsa a popleskal ji pinďourem přes obličej...no a zjistil jsem, ze se asi každej z nás dívá na úplně jiný filmy!"

Tak se mějte úžasně a zase někdy :-P


pondělí 14. března 2011

Rozdáme si to spolu, bejby?

Mám zas hlavu tak narvanou myšlenkama, úvahama, obavama, vzpomínkama, vtípkama atakdál, že vůbec netuším, která by se nejlíp hodila jako taková "otevírací/úvodní" záležitost. Tak ja se Vám pro začátek třeba pochlubím svou nově objevenou zajímavou a do jisté míry velmi užitečnou vlastností nebo spíš možná dovedností.
Zjistila jsem, že v sobě skrývám netušený talent. Nevím, jak to přesně popsat, ale zkrátka umím jednat s nesmělými, nedostatečně sebevědomými muži a vykřesat v nich tu správnou jiskru, která zapřičiní to, že si uvědomí vlastní výjimečnost a odhodlají se pohnout se záležitostma, na který si doposud málo věřili.
Oslovuju tímto hned několik kamarádů, přátel a známých. Neděkujte mi a tu velkou čokoládu mi jako výraz vděčnosti pošlete poštou :-P Haha, někdo se možná naštve, že to píšu takhle veřejně...A třeba si přisuzuju některý zásluhy neprávem, ale doopravdy se v posledních několika týdnech seběhlo několik takových situací, který mě přivedly na tuhle myšlenku. A jestli se v sobě teda nepletu, tak se mi na mysl stále dokola vkrádá tahle otázka: Jak to můžu využít pro sebe? Může to být výhoda pro mou budoucnost? Asi bych měla dělat personalistu nebo nějakýho motivátora ve firmách a oborech, který jsou čistě mužský a postavit na tom pohádkovou kariéru :-D No nic, zas zapůsobila moje nekonečná bláznivá fantazie. Ale mně fakt přijde, že některý typy lidí jsou totálně nedoceněný a dělají si život zbytečně těžší, než je nutný...Jaaaaaj, zas plácám jaxvině, což? Ale pánové, pánové...kteří se cítíte být "potrefenými husami", jsem na Vás pyšná, fakt :-) Tak dost o mně, zas jsem trapnej jájínek, ale je to můj blog, no ne?
Za další jsem se zas byla podívat do "města smíchu" za těma nejlepšíma z nejlepších, aneb 3/4 Hvězdnýho týmu zase pohromadě a bylo to krásný. Těšila jsem se tam víc než na nějakou dovču u moře. Ale některý poznatky jsou skoro až smutný. My jsme sakra už tak dospělý! :-D no vážně. Já vím, že jsou to takový důchodcovský kecy, ale to všechno tak uteklo. Kde jsou ty časy, kdy jsme dělaly na pokoji hudební odpoledne s danielem landou a organizovaly ve sprše svíčkovou a šly na Netz tak dlouho, až jsem našly nudapláž a takovýhle blbůstky? Teď řešíme bakalářky a chlapy a sex a hluboký pocity, city, zklamání a i když jsme pořád vlastně svým způsobem děti, musíme bejt ohromně uvědomnělý a rozumný mladý ženy. Co na tom, že sice umím udělat svíčkovou ve sprše, ale tu s knedlíkama jsem ještě nezkoušela? A co na tom, že už mi Dan Landa nepřijde nejdrsnější z drsných? A že němci na FKK pláži nejsou jediný nahatý chlapi, který jsem kdy viděla? Achjooooo...To hlavní poselství mi tak úplně nejde vyjádřit protože je až moc osobní, ale je mi prostě trochu smutno. Vůbec nevím, co chci, vím jen, co nechci a to stačilo před pár rokama, ale dneska už ne. Wau, já jsem tak duchaplná, až je to zarážející :-D Směju se sama sobě, páč nic jinýho mi nezbývá. Závidím lidem, co mají vizi a jasnej cíl nebo aspoň velkej sen. Já nevím, co bude se mnou, i když to přece neví nikdo. Ale horší je, že já fakt ani netuším, co bych chtěla, aby bylo. Mám to tak s kariérou, mám to tak s chlapama.
S nejmenovanám kamarádem jsme začali žít podle filozofie "nic neočekávej" platí to jak pro lidi, tak pro situace...Ale nejspíš to není nic pro mě. Já miluju očekávání a tu radost, když se splní, ale i to poučení z toho, když se nesplní. Nic nečekat může člověka uchránit před zklamáním, ale taky ho to uvrhne do takovýho polovičatýho typu žití a to je pro někoho jako já dost ubíjející. Sakryš, proč mám pocit, že jsem tohle psala v nějakým článku poměrně nedávno? a proč mám pocit, že se zas vyjadřuju daleko zdlouhavjejš, než dovoluje moje předsevzetí? Tak já to ukončím, i když jsem zase nic podstatnýho neřekla a nejmín půlka z Vás (takže jeden ze dvou, haha) si už určitě kouše nehty nudou...tak se mějte krásně, užívejte jara...Je to období bouřících hormonů, ale hlavně naděje, že všechno bude nový a lepší ;-)
jo a název článku jsem zvolila proto, že doufám, že přiláká čtenáře, který by jinak po checkování mýho blogu ani nevzdechli ;-) v bulváru to tak funguje...možná chabej pokus o reklamu, ale celkem dobrej pokus o vtip nebo ne?