Vůně všech vůní

Pokud se nepletu, bude tohle můj první příspěvek v roce 2012. Kdo mě zná, ten ví, že jsem nejvíc literárně plodná ve chvílích, kdy jsem nešťastná a smutná a prostě mi není do zpěvu, tak radši píšu. Tím pádem by člověk mohl usoudit, že mám za sebou dost šťastné čtyři a kus měsíce. No dalo by se tak říct, resp. ten čas byl rozdělen na řekněme dva intervaly, o kterých jsem si myslela, že jsou šťastné a krásné a správné. Pak se to ale vždycky více či méně nečekaně pokazilo, netřeba nadále komentovat. Ta poslední záležitost je dokonce tak banální a trapná, že je na ni škoda plýtvat třeba i jednou dvěma větami, ale musela aspoň takhle okrajově zaznít...Dneska mám ultramegaděsně špatnou náladu, tak datluju a doufám, že to přejde. Mám v hlavě pár veršů a taky jednu hlubokomyslnou úvahu, ale jsem tak nějak naštvaná na celej svět, že mi z toho nejdou slova skládat tak hezky jako obvykle a bojím se, že by to ohrozilo kvalitu námětu, který v sobě skrývá značný potenciál. Oh bože, to jsou kecy! Když to tam je, já to teda zkusím ventilovat:

Pro vůni pižma a čerstvejch koláčků
Spadla jsem na beton ze svýho obláčku
Z obláčku barvy sladký vaty na tyči
Tak polib mi pr*el a jdi radši do pi*i

Tohle přece dámy neříkají
Z cukrový vaty se málokdo nají
Já se jí přežrala a teď ji zvracím
To jsem psát nechtěla, už se zas ztrácím

"Jiný vůně potají mě lákaj víc"
Zašeptám svůdně dívaje se na měsíc
Vkládám si do úst lživá cizí slova
"Nechci už držet půst, jsem jiná, svěží, nová"

Na tuhle vůni se nikdy nezapomíná
Nemůže ji přebít žádná nová, jiná...
Byť v sebekrásnějším flakonu
Tímto jí skládám poklonu.

Už mi to básnění přestává jíti
Tak hledám spasení v spánku a pití
Litrů zelenýho čaje, neboj mami
Nejvíc se opijím těmi říkankami

Taaaak a to asi stačí. Měla jsem ještě dvě sloky o tý vůni všech vůní. Ale asi si zachovám nějaký tajemství, v minulosti se to vyplatilo. Už jsem myslím někdy říkala, že mám ráda, když ve mně důležití lidé (teď mluvím zejména o mužích) zanechají kousek sebe. Přinesou mi novou zálibu, téma k zamyšlení, názor, pohled na věc...A chtěla bych to uzavřít slovy: "sklenice nutely je lepší než nic" Je to vlastně velmi výstižná věta shrnující  naťuknutou situaci z prvního odstavce do několika slov a zároveň metafora, kterou zkušený meziřádkový čtenář bez problémů rozluští a ten nezkušený a informacechtivý se buď někoho zeptá, nebo bude sám sobě blbcem. Ono je to vlastně jedno, o nic nejde...Jo a magie jara nefunguje, ale nepřestávám doufat. Protože je JARO, víš jak (ty, ty a ty!)

Vím, že tenhle článek má jednu podstatnou vlastnost, kterou je pochybná úroveň a nevelká kvalita (aha, tak dvě!)...Ale dost mi pomohl a asi půjdu na sluníčko, dokud na mě z venku pomrkává...tak ahoj!