Blog chátrá, jak tak koukám...články řídnou, jejich vypovídací hodnota pro veřejnost se snižuje a s ní i četnost komentářů. Je to škoda, ale na druhou stranu je to možná dobře, protože čím šťastnější a klidnější se cítím, tím míň píšu...V pátek jsem byla na autorským čtení jistýho básníka, bylo to skvělý, jedním kouskem se mu podařilo mě skoro rozplakat, ale nikdo si toho snad nevšimnul a kdyby, tak co? Ale pro tenhle text, co tu teď vyťukávám je podstatnej především fakt, že mi ten pan básník připomněl, že jsme přece kolegové...mojí doménou vždycky byly básničky, ale když jsem si po sobě pročítala tenhle blog, zjistila jsem, že jich tu moc není...Takže jsem sáhla jak se říká "do šuplíku", jednu náhodnou vytáhla a řekla jsem si, že ji uveřejním, jenže se mi nějak nezdála, takže jsem ji trochu upravila, vyšperkovala a tady je...Podotýkám, že ta atmosféra, kterou líčí, už není zrovna nejaktuálnější...A taky je to poněkud teatrální, afektovaný a přehnaný...tím myslím především oslovení "lásko", který se tam vyskytuje...Lepší by tam bylo jméno, ale nechci nikoho rozesmát nebo uvést do rozpaků nebo naštvat? Kdo ví...Možná dokonce potěšit...ale prostě to lásko zní alespoň tak nějak procítěně, však mě znáte, dělěj, jakoby nic...už jsem se zas zakecala...s kým? sama se sebou, to se mi stává často, protože jsem si nejlepší posluchačkou...
Stáli jsme spolu na mostě
plavali pod ním vodní ptáci
Stáli jsme spolu na louce
a dívali se, jak se slunce ztrácí
Stáli jsme spolu u popelnic,
z pod mraků na nás zíral měsíc
a pár vloček mi spadlo do vlasů
Na týdny oslepla jsem pro krásu
Stála jsem sama před Tvým domem
a šeptala si "Lásko, sbohem"
Stála jsem sama na parketu
v duchu si hrála na poetu
Říkávals, že mě vážou rýmy
To jsou jen nepravdivý šprýmy!
Svázals mě Ty a nikdo jiný!
Tak mi netvrď tyhle voloviny!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Možná, že to bylo tak,
OdpovědětVymazata nebo taky jinak,
pravdu víte jenom vy,
jiní se jí nedoví.
To tvoje dílo má aspon nějakou hloubku, narozdíl od toho co sem vymyslel teď za 2 min :D
Ale to hlavní co sem chtěl říct já je to, že ať je atmosféra aktuální nebo ne, procítěná nebo teatrální a tak dále a tak dále, stále je tvoje.
Tvoje emoce, myšlenky, .. prostě jsi to ty.