Smůla se mi lepí na paty.
Čímpak to asi bude?
Prsa malý, nohy chlupatý
A akné snad úplně všude.
Zadek jak vrata od stodoly,
Každej se mu jen směje.
Na patě mě kuří oko bolí.
Láskou mě nikdo nezahřeje.
Zuby mám jako hvězdy-
Žlutý a daleko od sebe.
Balej mě leda hnusný lesby.
Ale já čekám na Tebe...
Tak tohle je básnička psaná "na zakázku" pro spolužáka o hodině němčiny s Frau Anders. Vytáhla jsem ji, protože doufám, že Vás pobaví a taky to tu malinko oživí... :-P Have a nice day!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
First comment :D
OdpovědětVymazatpěkná básnička..celkem sem se bavil..pak sem si to představil a.....neviděl sem nic..osoba sice popsaná velmi "hezky a detailně" ale kde je ta vnitřní krása, co? :D
btw opravdu znáš někoho takovýho nebo je to vymyšlenina (na tvůj popis by to nevypadalo ani při hodně rychlé jízdě výhledem z okýnka) :D
ten nazev poukazuje na to, ze u ni jinou krasu bohuzel hledat nelze a neni to nikdo konkretni...proste jsem mela napsat basnicku o osklivy holce :-) jsem rada, ze ten popis neodkazuje na me :-D
OdpovědětVymazatPřipomnělo mi to rozhovor s Helenkou Růžičků.
OdpovědětVymazatVyprávěla, jak k ní přišla kamarádka celá od slz, že prý ten její jde od ní.. že už to není jako dřív, že už se na ní ani neusměje... A ona jí na to řekla "Však se taky na sebe podívej! Divně se oblékáš, vlasy nemáš upravené, brečíš tady.. copak s takovou by někdo něco chtěl mít?".. a hned ten den ji vzala ke kadeřnici, na nákupy.. a jsou spolu doteď :)