Večer plný sentimentu pokračuje

Sakryš...Moc nevím, jak mám začít...Měla jsem totiž v plánu napsat jeden dlouhý dojemný článek. To se mi sice aspoň z části povedlo, ale ukončila jsem ho slovy: "prostě vás mám ráda, holky" ale původně neměl být jen pro mé drahé osůbky něžného pohlaví, ale pro všechny mé milé lidičky...takže tady volně navážu a všem je jistě jasné, že tentokrát píšu spíš pánům...

Vzpomínáš, jak jsem tě nemohla vystát a kvůli tobě mi říkali "kačere"? Někdy mám chuť kopnout tě i teď, ale to je přece normální...Pamatuješ si na salát tvojí babičky a tvojí výtahovou radu, která na chlapa prej stopro zabere? Moc se nevídáme, ale tvý testosteronový rady do života mi toho dost daly...Děkuju, že děláš šťastnou tu, kterou mám tak ráda a že se mě ptáš, jak se daří...
Hmmm...Nevím, jestli se tě mám ptát "vzpomínáš" nebo "pamatuješ", protože to bys musel mít dost krátký vedení, aby ti to za tu krátkou dobu vypadlo a naše společný zážitky jsou spíš virtuálního charakteru...Ale stejně...Lumík i mýval, kterýho svědily ouška...vtipný reakce, možnost si postěžovat, jen tak poplkat...Za to všechno moc dík, protože právě na maličkostech záleží :-) A příště tě zas budu volit náčelníkem, to si piš!
A co ty? Myslím, že by ses tu nečekal a nejspíš si to ani nepřečteš, ale nevadí...Pamatuješ si na roztleskávačku, jednorožčí farmu, růžový medvídky, který s paraplíčkem běhaj po louce a na to, že jsem v hrníčku se zelenou palicí viděla Davyho Jonese, na les, pro kterej sis nevšímal stromů a na ty labutě, jak že jsem je pojmenovala? a jak jsme se ztratili a zas našli atakdál? Dals mi fakt cennou lekci, za kterou jsem s odstupem času čím dál vděčnější...mám tě ráda a pořád budu...
No a ty si doufám pamatuješ na mojí i tvojí verzi pohádky o tlustý princezně a hermelín s pálivou omáčkou někdy k ránu. Na můj gastronomický orgasmus z horkejch malin a na nanuka na uklidněnou před zkouškou a na nanuka na uklidněnou po dlouhým čekání na nádraží...Kurňa...samý jídlo a to mě napadaly ještě další :-D Prostěs mi vstoupil do života více méně omylem nebo náhodou nebo jak to nazvat a byla to jedna z nejlepších náhod poslední doby. Jsi můj balzám na nervy, někdo, na koho se vždycky těšim, inspiruješ mě a přebarvuješ mě z černý zas na zlatou, co se třpytí...snad chápeš, jak to myslím, je to ta největší poklona, dík za všechno :-)

Už je hodně hodin a jako obvykle uzavírám už takovým plácáníčkem...Ale to nevadí...Samozřejmě ti výše zmínění nejsou jediní muži, kterých si vážím...Ale v poslední době mě asi nejvíc ovlivnili a proto jsou tady, když nad tím tak uvažuju, tak jsou to snad čtyři nejrozdílnější z těch, které znám...I když v něčem vykazují určité podobnosti...Musím se teď smát sama sobě a je mi fajn...Páč skrze ty dva poslední články jsem zjsitila, že jsem šťastný člověk, co se dokázal obklopit skvělými lidmi...Ještě jednou díky :-***